Výrobky Light – jsou dobré?

Kupujete všechny možné light výrobky a myslíte si, že díky tomu zhubnete? Pozor – i opak může být pravdou! S těmito produkty to často nebývá tak veselé, jak tvrdí reklamy. Vždy si raději pečlivě zkontrolujte složení a energetickou hodnotu vyhlédnuté potraviny. Některé mile překvapí (cola), jiné vás však mohou rozladit. Jako příklad poslouží například light jogurt. Ten má často více kilojoulů než jeho polotučný kolega obsahující hodně sacharidů. Podobných nesrovnalostí by se dalo najít více. Vždy tak důkladně zkontrolujte obaly a údaje na nich! Porozumět informacím a podle nich vybírat je základ zdravé výživy.

Missky hubnou moderně

Vicemiss Miss ČR 2006 a herečka Kateřina Pospíšilová je další ze zastánkyní nové metody, kterou jsme zde již představili v souvislosti s modelkou podezřívanou z anorexie – Kateřinou Průšovou. Dokladem jejich snahy mohou být fotografie a článek zveřejněný v bulvárním magazínu Super. V salónu vybaveném takzvaným alfa-vajíčkem lze využít rozbíjení tuků laserem či vakuové masáže. Těmto postupům věří také moderátorka Kateřina Kristelová. Článek o tom, jak si úspěšné ženy zpevňují zadeček a léčí celulitidu, si můžete přečíst zde.

Hubnutí a kafe

Další z mýtů, který se točí kolem hubnutí, je, že při tomto procesu se nesmí pít káva. Toto tvrzení však nemá žádné logické odůvodnění. Káva je naopak dokonce pozitivní. Pomáhá zvyšovat nízký krevní tlak, dále obsahuje látky, jež likvidují volné radikály v těle. V neposlední řadě je zdrojem kofeinu. Pokud ho užíváte s mírou a rozumně, zvyšuje energetický výdej. Pozor ale na možnost odvodnění. Je tedy nutno vždy pít vedle kafe též vodu a tekutiny tím doplňovat. Vybírejte si kvalitnější značky raději než některé pochybné třeba z tržnice. Kvalitní káva má totiž účinek ještě lepší. Populární nápoj tak můžete v klidu pít i nadále.

Body Mass Index - tabulka

K slavnému indexu se vraťme ještě naposled. V přehledném grafu si lze jednoduše zjistit, jak na tom jste.

Číselné hodnoty BMI

V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.

Běžně se používají následující hranice:
podváha: BMI ≤ 18,5
ideální váha: 18,5–25
nadváha: 25–30
mírná obezita: 30–35
střední obezita: 35–40
morbidní obezita: BMI > 40

Jak už však bylo uvedeno, BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI. Např. kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a přesto nebýt obézní, protože vysoká hodnota indexu je u něj dána velkým množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože jejich BMI je řadí do kategorie ideální váhy.

Hranice hodnot BMI se také liší pro různé rasy. Např. Asiaté používají o něco nižší hranice, za obézní se tam považují již lidé s BMI nad 27,5, jako ideální se stanoví BMI v rozmezí 18,5–23.

Body Mass Index - Index tělesné hmotnosti

Podívejme se, co nám o tomto známém pojmu říká encyklopedie Wikipedia:

Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index) je číslo používané jako měřítko obezity, umožňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky:



Do tohoto vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech a výsledná jednotka kg/m² se vynechává.

Index tělesné hmotnosti vytvořil někdy v letech 1830–1850 belgický vzdělanec Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky“, proto se BMI někdy označuje také jako Queteletův index.

Použití

BMI se obecně dá považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (např. stavbu těla, množství svalstva apod.). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření atd.

BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné např. výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.

Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.